Danny Menšík: Jak si vybrat lano do letních hor?

Předtím než balím lana do hor, tak je potřeba si říct, co tam jdu dělat, kudy půjdu, polezu, v jakém terénu a jak půjdu dolu. Lezení v horách se ve většině případů rovná lezení se dvěma lany (na dvojčatech, nebo polovičních lanech), ale ani to není pravidlo. Lezení v letních horách má mnoho podob, od sportovních vícedélek, přes vícedélky po vlastním jištění až po klasické ledovcové a hřebenové a mixové túry. Na každou tuhle aktivitu se hodí něco trochu jiného a tady ti přiblížím, jak si vybírám lano do hor já.

Svým horským lanům musíte opravdu věřit, protože se s nimi dostanete do opravdu exponovaných terénů.

Když jdu na sportovní vícedélku…

…přepnu do sportovního módu a chci mít volnost pohybu a pořádně si zalézt na dobře zajištěné cestě. Nicméně na dlouhé stěny sebou potřebuješ dát do batohu jídlo, pití, boty, lékárnu, někdy mačky a cepín apod.. Co s tím? Buď ti to nevadí, cesta není tak těžká a lezete s batohem na zádech, nebo jak mi jednou řekl Ondra Beneš: ,,Nejsem žádnej bláznivej alpinista, abych lezl s batohem na zádech”, a batoh za sebou taháš. Ideální kombinace na takové lezení je lezení na ,,singlu” (na jednoduchém laně) a tahání batohu ,,repkou” (angl.: reep cord, neboli pomocná šnůra), kterou za sebou tahá prvolezec.

Při lezení se singlem je důležité sebou mít tzv. tagline, neboli pomocnou šňůru, ne kvůli lezení jako takovému, ale kvůli slaňování nebo práci s materiálem.

Perfektní kombinace je lehčí jednoduché sportovní lano (já mám rád Master 9.0 Tefix, nebo Master pro 9.2) a k tomu používám 6mm repku, nebo Master 7.0 na tahání batohu. Na čistě sportovní cesty, kde se pro sestup nemusí slaňovat používám spíš tu 6mm repku a v cestách, kde se pro sestup hodně slaňuje si beru na tahání slaňování na dvou lanech právě to 7mm lano.

Přímé linky v kolmých nebo mírně převislých stěnách je možné bezpečně lézt i na singlu, pro běžného lezce je však vícero důvodů mít sebou klasické půlky či dvojčata

Když jdu na tradiční vícedélku

…tak si ve většině případech beru dvě poloviční lana. Pokud je to lezení po vlastním, ale sportovnějšího charakteru (strmá stěna, dobrá nelámavá skála, dobré jištění v linii), tak i zde si občas beru,,singl” a repku na tahání batohu. Pokud je to ale už klasické lezení horského charakteru ve skále rozličné kvality, tak,,půlky” jsou jasná volba. I k půlkám si člověk může vzít repku na tahání batohu, pokud to dává smysl vzhledem k strmosti a obtížnosti cesty. Půlky, které používám nejvíce jsou Tendon Master 7.8 Tefix.

TeFix jsou pro mě nejuniverzálnější lana od Tendonu pro horské lezení

Jsou to podle mě nejuniverzálnější lana, které jsou lehké, po chvíli používání hezky změknou a jsou to na svůj průměr a váhu držáci. Pokud lezu ve třech, tudíž druholezci každý na svém laně, tak mám nejradši klasické Master 8.5. To jsou lana o něco robustnější, těžší, ale odolnější. Každý bojácný druholezec ocení těch pár milimetrů v průměru navíc.

Lana Master 8.5 jsou dobrou volbou při lezení ve třech, foto: Ondra Švihálek

Takovým hybridem mezi Master 7.8 a 8.5 je Lowe 8.4, který je supr, pokud máš radši větší průměr lana na manipulaci, ale menší váhu, než jiná stejně tlustá lana.

Lowe 8.4 jsou rozumným kompromisem mezi nízkou hmotností a průměrem, foto: Ondra Vacek

Jakou délku? 50m vs. 60m

Když se jedná o zimní lezení, tak vždy beru jen 60tky. A i pro letní lezení je 60 m nejuniverzálnější délka a nespálíš se s ní. Nicméně jestli chceš opravdu šetřit váhu a máš dobře nastudováno, že slanění a délky stěny, co chceš lézt jsou do 45m, tak 50 metrové lana jsou dobré řešení. Takových cest je mraky, ale stejně tak cest a slanění, kde je dobré mít 60tky.

Jen při dobré znalosti cesty je vhodné experimentovat s délkou lana oproti klasické šedesátce, foto: Jan Haráč

Když jdu jen na ledovec…

…tak šetřím váhu a beru 40-60m Master 7.0, nebo 7.8 Tefix. Délka záleží podle počtu lanového družstva a podle toho, jak si umíš ty a tvoji parťáci poradit při záchraně z trhliny. Delší lano ti může záchranu výrazně ulehčit, ale když opravdu umíš, tak ti stačí míň.

Někdy může být i na ledovci pořádně horko, foto: Jan Hais

Když jdu na horskou klasiku…

…očekávám nástup po ledovci, hřebeny, dlouhé mírné rozsypané stěny, kaskádovité lezení a všechno co patří ke klasickým cestám na alpské, tatranské dvou-tří-čtyřtisícovky. Na takové horolezectví většinou nepotřebuju dvě lana. Výstup se odehrává spíše v mírnějším terénu, kde je lepší lézt souběžně na krátkém laně a v případě těžších úseků dělat krátké lezecké délky.

I na Tatranských hřebenech se může singl hodit, foto archiv: Danny Menšík

Horské klasiky, kde člověk spíše popolézá a nečeká ho dlouhé slanění, je možné absolvovat se singlem, foto: Jan Hais

Sestup většinou neobsahuje žádná dlouhá slanění a tudíž běžně na takové túry používám 40-50tku ,,singl“ lana, nebo dvojčete/půlky, které na skalní lezení dám na dvojto.